POZOR, srdce muže!

Kdybych na tuto knihu narazil normálně v obchodě, pravděpodobně bych ji vrátil zpátky do regálu se znechucenou myšlenkou, proč svět potřebuje další návod, jak se stát tím „pravým“ mužem… Avšak tento scénář nenastal a kniha Pozor, srdce muže! se mi do rukou dostala na doporučení jednoho kamaráda, se kterým mám poměrně hodně společného a sloužila mu  jako zdroj odpovědí na množství životních otázek…

Psát recenzi či lépe řečeno doporučení (poněvadž tuto knihu by si měl přečíst každý chlapec, dospívající kluk i dospělý muž) je opravdu těžké, protože obsahovala tolik úžasných myšlenek, které se jedním článkem shrnout prostě nedají. Každá kapitola by si zasloužila přinejmenším jedno obsáhlé zamyšlení, což by ale v konečném důsledku mohlo znamenat to, že bych napsal knihu delší než sám autor.

Divoké, nebezpečné, neomezené a volné! Tato čtyři přídavná jsou výstižným podtitulem celé knihy a naprosto jednoznačně popisují srdce každého muže v jeho nezkažené formě. Nicméně nejen dnešní dobou, ale také výchovou rodičů, determinací přátel a dalšími vlivy dochází k nejrůznějším proměnám a v našem  nitru se začnou rojit otazníky úzce spjaté se třemi základními mužskými tužbami – podstoupit boj, prožít dobrodružství a zachránit krásnou paní. V každém věku, za každé situace!

„Směr, kterým se v dnešní době mužův život ubírá, zatlačuje jeho srdce do nejzazších končin duše. Nekonečné hodiny před obrazovkou počítače, prodávání bot v nákupním středisku, schůzky, oběžníky, telefonáty. Obchodní svět – v němž žije a umírá většina amerických mužů – vyžaduje, aby byl muž výkonný a dochvilný. Podnikové strategie a procedury mají jediný cíl – zapřáhnout muže do pluhu a donutit ho, aby vyráběl. Ale duše se odmítá nechat zapřáhnout. Neví nic o plánovacích záznamnících, termínovaných úkolech a firemních pravidlech. Duše touží po vášni, po svobodě, po životě!“ 

Autor knihy, John Eldredge, jednoduše nepředkládá čtenářům další nalinkovaný návod směřující k „pravému mužskému prototypu“, ale nabádá k přemýšlení nad individualitou každého z nás. Mnohokrát se mi stalo, že jsem přečtenou pasáž musel číst několikrát dokola a následně nad ní dlouho uvažovat. Kniha je navíc psaná z pohledu křesťansky zaměřeného člověka, což mě podnítilo srovnávat napsané pasáže s úryvky v Bibli, na které Eldredge odkazuje.

„Společnost si z větší části nedokáže na muže udělat jasný názor. Posledních třicet let strávila tím, že předefinovávala mužství na něco citlivějšího, bezpečnějšího, ovladatelnějšího a… inu ženštějšího – a teď mužům vyčítá, že nejsou muži. (…) Jak může muž vědět, že je mužem, když jeho nejvyšší cíl je dávat si pozor na své způsoby? A potom je tu – běda – církev. Křesťanství, tak jak v současné době vypadá, se na mužích dopustilo strašlivých křivd. Myslím, že – podtrženo a sečteno – většina mužů v církvích věří, že Bůh je umístil na zem proto, aby byli hodnými chlapečky. Problém mužů, tvrdí se nám, je ten, že neumějí držet slovo, být duchovními vedoucími, komunikovat s manželkou a vychovávat děti. Když se ale budou ze všech sil snažit, mohou dosáhnout těchto vznešených výšin, že budou… hodní. Tak si představujeme vzor zralého křesťanství: Opravdu Hodní hoši. Nekouříme, nepijeme, neklejeme – a to z nás dělá muže. Dovolte mi, prosím, abych se svých mužských čtenářů zeptal: snili jste v dětství někdy o tom, že až vyrostete, stanete se Hodným hochem?“

Jednoduše kouzelná kniha, která dokáže odpovědět na mnoho životních otázek a má potenciál oslovit každého!

Procházka po duši

Poetický název dnešního příspěvku je také názvem básnické prvotiny začínajícího spisovatele a mého přítele Matouše Rýdela. Procházku po duši samotný autor označuje jako „kolekci básní různých témat i tvarů“.

Na otázku, jaká básnická sbírka doopravdy je, Matouš odpovídá těmito sympatickými slovy: „Musím se přiznat, že rýmy mi nikdy moc nešly, a proto je záměrně ve svých básních nevyužívám. S oblibou tvrdím, že rým je pro mě zbytečný luxus nebo nerad podřizuji obsah formě. Osvojil jsem si za svůj tvůrčí proces volné řetězení pocitů a myšlenek. Básně mé prvotiny jsou plné obrazů společnosti, surrealistického pojetí běžných věcí a především upřímnosti. Možná se to zdá jako klišé, ale hlavní kritérium mých básní je opravdu upřímnost.“

Osobně poezii příliš neholduji, avšak musím se přiznat, že po přečtení několika básní z této sbírky, jsem byl doslova donucen nad čtenými texty přemýšlet a projet si je očima i několikrát za sebou! Jednoduše mají hloubku, která může být běžnému čtenáři na první pohled skryta…

Pokud Vás Procházka po duši zaujala, nezapomeňte se podívat na jedinečnou nabídku, které využil autor v rámci internetového serveru startovač.cz a přispět tak ke druhému vydání této osobité sbírky! Vše o projektu naleznete zde.